Zklidnění před vyhořením
Minulý týden jsem po delším čase prošel první zatěžkávací zkouškou. Přibyla mi nová zaměstnání, nové projekty, do toho všeho nachlazení - oslabení organismu. Větší míra úkolů mi nevadí, s čím však čas od času zápasím, to je jakýsi vnitřní pocit hektičnosti. Asi to znáte. Uvnitř se vám všechno rychle hýbe - myšlenky by se nejraději draly ven i očima, tep je rychlejší, pozornost roztříšená. Nemáte jasno, co dřív a co vlastně dělat. A přitom můžete mít sebelépe všechno naplánované a GTD nástroj sebedražší.
Myslím, že v mém případě jde vždy o takový alarm, blikající s cedulkou pozor, blíží se vyhoření. Alarm to může být různě dlouhý a intenzivní. Minulý týden trval celé čtyři dny. Pochopitelně, že ideální je zpomalit, nebo přímo vypnout. Přestal jsem neustále kontrolovat poštu, odpovídat na maily, a šestihodinovou cestu Olomouc<->Praha jsem tentokrát nevěnoval práci na notebooku, ale knize.
Čtení, a ještě k tomu publikace napsané přímo dalajlamou, mě dokázalo dostat na “jinou frekvenci tepu”. Občas je zkrátka dobré zapomenout na ty nástroje, na elektronické pomocníky a jen tak… držet papír od knihy a dívat se do něj….
